Medvídci, méďové a medvědi

18. 5. 2022

Já prostě miluju medvídky!

Říkáte si proč právě medvídky? Protože jsou prostě úžasní! Pro mě medvídek patří k symbolům dětství, her, roztomilosti i prvních dětských přátelství. Snad každý z nás si vybaví vzpomínku na svého oblíbeného plyšového méďu. Snad každý z nás šeptal medvídkovi svá dětská trápení a otřel do jeho hebkého kožíšku i pár slziček.

Já moc ráda vzpomínám na víkendy a prázdniny na chatě, ať s rodiči nebo s dědou a babičkou. Chata "pod námi" patřila Zábranovým, byli to starší manželé s dávno odrostlými syny. Ráda jsem k nim jako malá holčička chodívala na návštěvu. Cítila jsem se tak velká, když jsem sama přeběhla cestu a otevřela vrátka s podivnou klikou. Seběhla jsem dolů k chatě a zaklepala na dveře verandy. Obvykle mi otevřela paní, měla světlé vlasy, andělské oči a neskutečně krásný hlas. Pracovala ve školce a byla velmi vlídná a laskavá. Pozvala mě dál a dovolila mi, abych si po strmých schůdcích vylezla do nizoučké podkrovní ložnice a půjčila si na hraní některý z pokladů po jejích synech. Bylo to pro mě moc dobrodružné. Nejraději jsem si půjčovala krabici se starými medvídky. Byli tam tři. Různě velcí, ještě plnění pilinami, opravovaní, ošoupaní od doteků dětských ruček. Zdáli se mi krásní a kouzelní. V krabici byly i oblečky a pár kousků nádobíčka. Dole v pokoji jsme si pak s paní Zábranskou s medvídky hrály, převlékaly je, vařili jim čaj a povídaly si. Přišlo mi úžasné, že medvídci mají pohyblivé ruce a nohy a mohou sedět, jeden dokonce i stál. Chápavě se dívali korálkovými očky jakoby rozumněli všem dětským starostem a důležitostem. Byly to krásné chvilky, které si ve vzpomínkách hýčkám a ráda se k nim vracím.

Jsou to právě tyto a podobné vzpomínky, co se mi přehrávají v hlavě, když šiji medvídka. A pak tje to opravdu moc krásné šití , čas strávený v radosti se srdcem plným něžného dijetí. Jsem přesvědčená, že v jaké náladě člověk tvoří se otiskne v jeho díle. Ať je to maličký medvídek nebo nástěnná freska. Věřím,že láska, kterou do svého šití vkládám z něj jde cítit a pak hřeje toho, kdo jej užívá. A je jedno jestli jsou to svatební šaty nebo méďa kamarádce pro radost. Do každé věci co vytváříme vlastníma rukama vkládáme kus sebe a to je něco, co prostě nejde koupit. Vůbec není důležité jestli je medvídek dokonalý, ale to, že je ušitý s láskou a smyšlenkou na toho, komu bude dělat radost.

A pokud by vás zajímalo jak jsme vlastně všichni ke svým medvídkům přišli a kdo vyrobil prvního medvídka koukněte na krátký článek o historii medvídků 

Mě osobně překvapilo, jak jsou medvídci "mladí" a za jak krátkou dobu si získali dětská srdce.

Věřím, že i vás si hravé medvídkové šití získá, že si čas strávený šitím báječně užijete, že to budou klidné, pohodové a laskavé chvilky a že uděláte spoustu radosti.

Budu opravdu moc ráda, když se podělíte o fotky svých medvídků :-)

Přeji kouzelné šití

S láskou Dana